Evropský den jazyků se poprvé slavil v roce 2001. Od té doby 26. září má své místo v kalendáři významných dní a každoročně je slavnostně připomínán na akcí pořádaných Radou Evropy a Evropskou komisí. Více  ZDE

Hlavním posláním tohoto dne je podpora jazykové rozmanitosti a mezikulturního porozumění, proto je pozornost zaměřena mj. i na plurilingvní a plurikulturní kompetence. Dalším cílem tohoto významného dne je přispět k zachování evropských jazyků a vyzdvihnout rozmanitost kultur, k nimž se pojí. Zároveň je tu snaha podpořit zájem široké veřejnosti o celoživotní učení se novým jazykům, jelikož jde o jednu z nejpřímějších cest, po níž se můžeme vydat, chceme-li rozvíjet své plurilingvní a plurikulturní kompetence.Více ZDE

Podle Americké lingvistické společnosti je v roce 2023 na světě evidována existence téměř 7 000 jazyků, z nichž v Evropě se mluví asi 230 jazyky (srov. ZDE).

Světová banka odhaduje, že v Latinské Americe “na každých pět domorodých skupin v posledních desetiletích připadá jedna, která o svůj rodný jazyk přišla.  Navíc 26 % domorodých jazyků je ohroženo zánikem.” Více ZDE

Jazyk je základním kulturním prvkem, prostřednictvím něhož se sdílejí významné myšlenky formulované do mluvené i psané podoby, jejichž cílem je uchovávání kulturních hodnot, které se předávají z generace na generaci. Je životně důležitý pro sociální interakci a podílí se na utváření kulturní identity dané společnosti.

Vztahy mezi jazykem a kulturou, stejně jako mezi jazykem a společností, jsou velice komplexní povahy a lze je zkoumat z různých perspektiv. Odpovědi na velmi jednoduché otázky, týkající se základních konceptů jazyka se různí v závislosti na odborné disciplíně, která se jimi zabývá. Nicméně panuje všeobecná shoda, že každý jazyk je jedinečný, jelikož sehrává řadu nesmírně významných úloh. Je nejen důležitým nástrojem komunikace, ale současně je i unikátním prostředkem, který nám umožňuje nahlížet na realitu kolem nás a interpretovat tak svět, v němž žijeme.